avicenna

Company,
spol. s r.o.

herbální přípravky

e-mail: @

Josef Kopta - O lékárnách a lékárnících

Bojíte se lékárny? Já jo. Jen si na ni vzpomenu, táhne mi po zádech zima a kdyby na mne někdo vyskočil o půlnoci z křoví a vykřikl: Já jsem lékárník, nezeptám se, je-li z lékárny U Samaritána nebo U zlatého jednorožce, ale bez řečí mu dám, co mám a padna, budu se mu klaněti. Ale hned zase říkám, že kdybych byl ještě jednou v životě tázán, čím chci být, naklonil bych se k otcovu uchu a řekl očarovaně: Lékárníkem, smím-li prosit, ale venkovským.

Stojatky

Nevím, znají-li tento smíšený pocit bázně i úcty také Pražané, ale my, jejichž kolébka se houpala na vlnách maloměst, neseme jej v srdci od dětských let. Na starého pana Weisbergra, k němuž jsem chodil strýci pro sportky se již nepamatuji, o mnohých domech, kolem nichž jsem denně procházel, bych nedovedl říci nic určitého, ale lékárnu chovám neustále na povrchu paměti a kdykoli se mne zeptáte, jak vypadala, popíšu vám ji odshora dolů a nezapomenu dodati, že jsem si ji položil právě vedle pohádky o černokněžníku, jehož břicho bylo obepjato živým hadem.

Byla to opravdu zvláštní a tajemná věc. Řekne se dům jako dům, obchod jako obchod, ale proč pak jsem v krámě, do něhož jsem vběhl pro deset deka hrozinek, nechal čepici na hlavě a proč jsem horlivě smekl, sotva má ruka spočinula na klice lékárny? Obchod je obchod, člověk jako člověk, ale stalo se vám, že by se byl na vás někdy pan lékárník usmál a zeptal se žertovně: Tak copak chceš, chlapečku? Všude jinde pozdravili zákazníky, sotva je shlédli ve dveřích, křičeli přátelsky: Á, má služba, to jsou k nám hosti, copak si račte přát? Ale do lékárny jsi přišel, hluboké ticho tě obestřelo, nikdo ti nešel hlasem ani pohledem vstříc a teprve, když jsi nesměle zakašlal, plaše zašoupal nohama, rozhrnula se v pozadí černá záclona a odtud vyhlédla tvář bledá a přísná, která jako když chce říci: Vy se mne, lidi, natrápíte. Ano, tak to bylo. Viděl jsem vesničany, vstupující s pokornými úklonami a jakoby bázlivě šeptající: Odpusťte, poníženě prosíme, že jsme si vás dovolili obtěžovat. A byli to titíž lidé, kteří si za chvíli vyjeli na obchodníka koloniálním zbožím, který se pohyboval po krámě s hbitostí ještěrky: tak honem, prosím vás, koně mám venku a bude už brzy poledne. Ale lékárníkovi podávali recept třesoucí se rukou, nevytýkali mu, že jim na jejich zdvořilý pozdrav neodpověděl nebo jen odsekl: Cta. A když jim konečně řekl: Za hodinu! odšourali se k řadě černých, vyleštěných židlí a seděli, až dozněl vzadu za záclonou tajuplný šelest a až se dočkali svých medicin.

Ten lékárnický krám je také nezapomenutelný. Byl uspořádán s rafinovanou pečlivostí, kterou člověk nikde jinde neviděl. Působil na nás zejména tím, že byl pokryt záhadnými nápisy, které se podobaly čarodějnickým zaklínadlům, jimž nerozumíme. Kupec měl šuplíky popsány a pomazány účetními záznamy, přes nápis klouzek nebo paprika běžela paní Sedláč. 2 zl. 5 kr. a kromě toho tam byly gramatické chyby, na které i děti přišly a nemohly si vážit krámu, v němž jsou na prodej láhve od kyselých okurek, o čemž majitel podal tuto trapnou zprávu na neúhledné cedulce: Zde se prodávají levné okurčaki. Takový malér se lékárně nestal, neboť tam se mluvilo buď latinsky nebo jen velmi vybranou mateřštinou, jak to v celém městě nikdo nedovedl. I pan učitel Matějka říkal: Kopto, nevobracejte se pořád, ale u pana lékárníka bylo všecko jen na o a to ho činilo ještě vznešenějším.

Zařízení k plnění tub

Pan lékárník byl v celém městě jen jeden. I to bylo zvláštní. Pro kvasnice se šlo jednou tam, po druhé tam, boty nám dělal jednou pan Šarhan, po druhé pan Melichar, krejčů bylo jedenáct, pekařů šest, lékaři tři a advokáti dva, ale pan lékárník pořád a od nepaměti jen jeden. A náměstí bylo jediné místo, kde mohl bez ponížení přebývat a které zdůrazňovalo jeho vznešenou jedinečnost. Střed města, zlatý terč všech pohledů, něco jako těžiště, na němž všichni závisíme... Pan lékárník se objevoval mezi lidmi pořídku, neměl, co by si s nimi povídal, neboť přivykl, aby lidé chodili za ním do jeho tajuplné svatyně a nikoliv on za nimi.

Řemesla se scházejí mezi sebou, rokují, besedují a umlouvají své ceny, ale on jest sám, bez konkurence, přísný diktátor, kterému každý zaplatí bez odmluvy, kolik požaduje a ještě zdvořile poděkuje, jakoby se mu dostalo veliké milosti. Žid jde koupiti k židovi, protestant k protestantu, ale pan lékárník může býti třeba lidovcem a ani nejzarytější volnomyšlenkář se mu v jisté chvíli nemůže vyhnout. Musíš tam, člověče, chtěj nechtěj, věř, že smekneš i když ani před Božími mukami nesmekáš, neboť pan lékárník tě má v hrsti a zachce-li se mu, může říci ledovým hlasem: Tu věc nemáme. Kam půjdeš, ptám se tě, v té slotě? Do Budyně je to půldruhé hodiny a lékař v tvém domě netrpělivě čeká na tento lék, ach, pan lékárník jest v celém městě jen jeden a ty nikdy nemůžeš říci: Neprodáš ty, prodá jiný, beztoho jsou jiní levnější.

A to je tedy to, co Pražák nepoznal, protože v Praze je lékárna za každým rohem a každá musí o klienty stát. A to je to, nač jsem si včera vzpomněl, když se mne usměvavý pan magistr v černém plášti vlídně a skoro až rozkochaně zeptal: Pán už ráčí být obsloužen? Byl švitorný jako obchodník koloniálním zbožím, ptal se, jak se těším na slet a bude-li letos krásné léto, aby se povedl - jo, pánové, to nebyl žádný lékárník, to my na venku máme jiné a chováme se u nich jako v kostele...

A tak mi to, pane magistře odpusťte, že jsem od vás odešel s kloboukem na hlavě, že se mi to u vás pranic nelíbilo a že jsem neměl ani pocitu zbožné bázně ani zajíkavé úcty. Věřte mi, že vás bych se nelekl ani uprostřed půlnoci a že byste mohl třikrát za sebou křiknout: Já jsem lékárník, a já bych se vám shovívavě smál a odpovídal: Ale z Prahy, hehehe, to je krámů.

A vidíte, pražský pane magistře, k panu lékárníku Janečkovi tam od nás z městečka bych si něco takového nikdy nedovolil. To je divné, což?

avicenna-avicena-avicennum-avicenum
AVICENNUM®
avicenna avicena avicennum avicenum

10.11.04 - 6659x

Hodnocení

Líbí se Vám tento článek? [ANO/NE]

Tisk, email

Formát pro [tisk], pro [email].

Hledání

AVICENNA Revue

Kategorie

Poslední diskuse

  1. Nějak se Vám ten život vleče? 07.02.06 14:59
  2. Chvála moudrosti starců 14.10.05 08:33
  3. Kdo pozná 100 žen, nemusí poznat lásku 09.12.04 12:53

Poslední komentáře

  • HUGO BOSS: hele nevykládetjte ty vaše blbosti na veřejnosti je vám to jasný?my jsme velké skladatelky a DÁME VÁM NA DATELKY...
  • nereknu..: jak tohlemuze nekoho zajimat...takova blbost!!!...
  • Smoulinka: [1] Život je v těchto věcech trochu naopak, napr. když rozhodl, že muži dávají lásku, aby dostali sex a ženy...
  • Qark: Dnes Vas musim pochvalit predevsim za nadhernou posledni veticku....

Poslední články

  1. Josef Kopta - O lékárnách a lékárnících
  2. Chvála moudrosti starců
  3. Přírodní léčivé zdroje
  4. Nějak se Vám ten život vleče?
  5. Sexuální jízdní řád od jara do zimy

Nejlépe hodnocené

  1. Josef Kopta - O lékárnách a lékárnících [16]
  2. Nějak se Vám ten život vleče? [14]
  3. Sexuální jízdní řád od jara do zimy [12]
  4. Přírodní léčivé zdroje [6]
  5. Kdo pozná 100 žen, nemusí poznat lásku [4]

Nejčtenější

  1. Kdo pozná 100 žen, nemusí poznat lásku [9427x]
  2. Přírodní léčivé zdroje [8090x]
  3. Nějak se Vám ten život vleče? [7570x]
  4. Sexuální jízdní řád od jara do zimy [7183x]
  5. Josef Kopta - O lékárnách a lékárnících [6659x]

Příbuzné články

Hledám: Josef Kopta O lékárnách a lékárnících

Žádné příbuzné články.

Avicenna - Avicena

TOPlist -

TOPlist