Bojíte se lékárny? Já jo. Jen si na ni vzpomenu, táhne mi po zádech zima a kdyby na mne někdo vyskočil o půlnoci z křoví a vykřikl: Já jsem lékárník, nezeptám se, je-li z lékárny U Samaritána nebo U zlatého jednorožce, ale bez řečí mu dám, co mám a padna, budu se mu klaněti. Ale hned zase říkám, že kdybych byl ještě jednou v životě tázán, čím chci být, naklonil bych se k otcovu uchu a řekl očarovaně: Lékárníkem, smím-li prosit, ale venkovským.
Myslím, že to byl Ernest Hemingway, který kdesi napsal o tradiční moudrosti starců. Tato moudrost nevyplývá z toho, že by tito staří lidé byli nějak neobyčejně chytří, oni jsou jenom zvýšeně opatrní.
Aneb není šprochu, aby nebylo pravdy trochu
První zmínky o antikoncepci jsou staré 4000 let. Už ve stínu pyramid starého Egypta totiž starověký lékař Sinuhet prováděl sice lebeční trepanace, ale jiní chytráci se zase zabývali praktickými myšlenkami, kterak zabránit nechtěnému těhotenství.
„Ženatí muži žijí déle - nebo jim to alespoň tak připadá."
Chronometr lidského života je zařízení vysoce demokratické - stejně rychle tiká pánům i kmánům, jenom ten celkový počet kmitů kyvadla je individuální. Jinak je tomu ovšem se subjektivním vnímáním času. Zatímco v mládí nám rok připadá téměř nekonečný, starý člověk se nestačí divit, že od vánoc do velikonoc si skoro ani nevydechne, jenom ta penze by mohla chodit trochu častěji.
Nemusí to být zrovna učebnice sexuologie, leč každá osvětová příručka postačí k tomu, aby vám připomněla, že člověk je bytostí trvale sexuální - nezná dobu říje.
„Těla se v lidech milují častěji než duše. Kdo ve svém životě poznal třeba 100 žen, možná, že vůbec nepoznal lásku."
Karel Čapek
Básníci a spisovatelé mají proti vědcům jednu nespornou výhodu: vyjadřují se v obrazných metaforách, takže je nikdy nemůžeme chytit za slovo, neboli načapat na hruškách.