avicenna

Company,
spol. s r.o.

herbální přípravky

e-mail: @

V hlavní roli: Srdce

Válečníci primitivních národů - např. Eskymáci a původní obyvatelé severozápadní Austrálie - pojídali po bitvě srdce nejudatnějších nepřátel, aby získali jejich odvahu. Aztéctí kněží zabíjeli mladíky na oltáři, rvali jim tlukoucí srdce z hrudi a obětovali je bohům.

Egyptští farénové dávali srdce balzamovat. Primitivní i vysoce pokročilé kultury hledaly odjakživa v tajemně tlukoucím svalu v hrudní dutině sídlo nepochopitelných magických sil života. Minesangři i zpěváci moderních hitů udělali ze srdce symbol lásky, věřící křesťané symbol duše... Nyní, koncem 20. století, je pro velmi mnoho lidí srdce naopak symbolem trvale hrozby vážného onemocnění - srdečního infarktu.

Srdce je dutý sval, který se denně stáhne 100 000krát, to je 36 miliónkrát ročně. Za lidský život dlouhý 75 roků udeří 2,5 miliardkrát. Přitom každou minutu přečerpá tato pumpa 5-6 litrů krve cévním řečištěm dlouhým 100 000 kilometrů. Denně tedy musí přečerpat asi 9000 litrů. Za rok to dělá 3 milióny litrů krve! A teď si představte, že toto nejvýkonnější čerpadlo světa váží jenom 300 - 350 gramů a pracuje bez ustání...

srdce 1

Pocit ohrožení a z toho plynoucí těžký stres, byl pro pravěkého lovce požehnáním. Když náš předek spatřil divokou šelmu nebo jiné nebezpečí, mobilizoval celý svůj organismus. Z dřeně nadledvin se uvolnily do krve hormony, především už zmiňovaný adrenalin. V důsledku toho mu stoupl krevní tlak, zvýšila se hladina cukrů a tuků v krvi, cévy byly zaplaveny červenými krvinkami, aby mohlo být svalstvo pohotově zásobeno kyslíkem. Současně se mobilizovaly i mechanismy srážení krve, jež přicházejí ke slovu, když je třeba zastavit krvácení a napomoci hojení ran...

Tato prastará obranná reakce se však u nás, tak zvaných moderních a civilizovaných lidí, obrátila z požehnání ve skutečný handicap. Dnes svůj chronický stres prožíváme většinou vsedě, bez možnosti odreagovat se zvýšenou fyzickou aktivitou. Nenáviděného šéfa nemůžeme dost dobře vzít klackem přes hlavu jako náš prapředek šavlozubého tygra. Pračlověk bojoval nebo utíkal. A byl zdráv. My sedíme, přemítáme, chvějeme se vztekem a zatím v našem těle stresové mechanismy tiše pracují k infarktu. V našich cévách vznikají drobná poškození, v těchto ložiscích se usazuje cholesterol a další látky. To, co nám kdysi zajišťovalo přežití, nás dnes hrozí zabít.

Existují spousty příruček v duchu tradiční zdravotnické osvěty. Jen se do nich začtěte. Co vám radí? Nejíst tuky, nepít kávu, kašlat na postup v zaměstnání, na kariéru vůbec a navíc se držet jediné partnerky! A vědečtí pracovníci vytrvale hledají další a další rizikové faktory. Rizikové z hlediska pravděpodobného postižení jedince srdečním infarktem. Američané dnes tvrdí, že rizikových faktorů je známo celkem už 560 a patří sem např. A měkká voda, studené nápoje nebo teplá vaječná jídla. Člověk, který by se vystříhal všech rizikových faktorů infarktu, by byl světec z říše pohádek. Americký vědec dr. Page ho popsal jako spokojeného, nepříliš vysoko společensky postaveného zaměstnance, který je fyzicky aktivní a duševně neagresivní, bez ctižádosti, málo závislý na penězích, s nízkým krevním tlakem a nízkou hladinou cholesterolu i kyseliny močové v krvi. Živí se hlavně ovocem, zeleninou, ovesnými vločkami, rybím masem a rostlinnými tuky. Náš vzorňásek nekouří, neposlouchá rádio ani televizi, ale zato všude chodí pěšky.

Můžeme si samozřejmě z našeho vzorňáska dělat legraci. Ale čísla úředních statistik jsou varující. Vezmeme-li v úvahu světovou supervelmoc číslo jedna - USA - pak vězte, že jenom tam se objeví každoročně asi 1,5 miliónu čerstvých případů srdečního infarktu a z toho okolo 550 tisíc postižených umírá. Ve všech vyvinutých průmyslových zemích světa jsou ve statistických přehledech příčin smrti na prvním místě onemocnění srdce a cév. Výrazně předstihují počet zemřelých na zhoubné nádory. Můžeme si tedy dělat legraci z pomyslného vzorňáska, ale zároveň si mimoděk položíme otázku: Co mám dělat, abych přežil?

Především musíme vědět, co vlastně srdeční infarkt je. K infarktu srdeční svaloviny dojde tehdy, když se ucpe některá větev tepen, které tento životně důležitý sval vyživují krví. Příslušné tepny jsou dvě, pravá a levá a nazývají se tepnami koronárními, česky věnčitými. Když některá z nich přestane vyživovat určitý úsek srdeční svaloviny, dochází k infarktu. Nevyživovaný úsek odumírá a pokud pacient přežije, hojí se tento úsek později méněcennou jizvou. Plnohodnotná funkční srdeční svalovina už po infarktu nikdy nedoroste! Nemá schopnost regenerace. Čím se může ucpat průsvit věnčité tepny nebo její větve? Především zúžením průsvitu cévy usazováním tukových a vápenatých uloženin ve stěně této cévy (proces se označuje jako arterioskleróza) nebo ucpáním cévy krevní sraženinou, tzv. trombem, který se vytvořil buď přímo na místě, nebo sem byl zanesen krví z místa svého vzniku. Konečně třetí možností uzávěru je křeč svalových vláken ve stěně cévy - tedy spasmus. Křečovité stažení stěn koronární arterie není ovladatelné naší vůlí a dočasně uzavře průtok krve do určitého úseku srdečního svalu.

Pokud se budeme držet běžných učebnic studentů lékařství, zjistíme, že se tradičně uvádí několik nejdůležitějších faktorů, jež jsou rozhodující k přípravě „terénu" pro srdeční infarkt: pohlaví, dědičné faktory, obezita a zvýšená hladina krevních tuků, vysoký krevní tlak, cukrovka, zvýšená hladina kyseliny močové v krvi, nedostatek fyzického pohybu, duševní napětí, kouření, nadměrné pití černé kávy a alkoholu i nevhodná výživa.

srdce 2

Léčba

Léčba srdečního infarktu zaznamenává pokroky jako celá medicína. Už dnes jsme svědky nových přístupů. Kdysi se hlásalo, že u infarktu je třeba dodržovat absolutní klid a čekat na samovolné zhojení ložiska v srdeční stěně. Pokrok dnes zaznamenává podávání látek rozpouštějících krevní sražen i ny. Takovou látkou je tzv. streptokináza, kterou lze podat katetrem přímo do věnčitých tepen nebo brzy po objevení se prvních příznaků vstříknout do žíly. Podle zkušeností lékařů z Michiganské univerzity v Ann Arboru může díky této léčbě poklesnout úmrtnost na srdeční infarkt téměř o polovinu. Trombolické léky - tedy látky bránící tvorbě sraženin a rozpouštějící krevní sraženiny - jsou velmi účinné, ale mají i své nevýhody. Zhruba jedna čtvrtina nemocných je vůči působení těchto léků odolná a léčba u nich téměř nezabírá. U jiných nemocných zase streptokináza může vyvolávat alergické reace.

Protisrážlivá látka TPA (tissue plasminogen activator) byla vyvinuta metodami genového inženýrství. Je to velmi účinný lék, přičemž dávka potřebná k léčbě jednoho člověka postiženého infarktem stojí skoro 3000 dolarů. Američané však tvrdí, že to je pořád ekonomicky výhodné. Nemocný může opustit nemocnici už po 3 dnech a za měsíc obvykle nastupuje do zaměstnání. Nezabíráli trombolytická léčba, zkouší se angioplastika. Zde se do věnčité tepny zavádí sonda opatřená balónkem. V zúženém místě tepny se balónek nafoukne a tím se céva zprůchodní... U mnoha nemocných po infarktu, když začne srdce selhávat, angioplastika nestačí a chirurg provádí „by-pass". „By-pass" je vytvoření nové cévy, odebrané z pacientovy dolní končetiny nebo z hrudníku. Touto novou cévou se vytváří spojka krevního oběhu, který do té doby srdeční sval vyživoval nedostatečně. Dnes se provádějí už několikanásobné „by-passy", a dokonce lze „by-pass" voperovat už při akutním infarktu, a nikoli až když dlouho po něm začne srdeční pumpa selhávat. Pravá komora Dolní dutá V nemocničním středisku Cedars Sinai v Los Angeles dosáhli jako první velmi dobrých výsledků s „očisťováním" cévních usazenin laserovým paprskem. Katetr, z něhož vyzařuje energie laserového parsku, se vpichuje přes kůži přímo do cévy a není k tomu zapotřebí chirurgického zákroku. Zatím lze laser spolehlivě používat k „čištění" velkých cév dolních končetin. Aplikace v delikátní oblasti srdečního věnčitého řečiště bude zřejmě vyžadovat větší zkušenosti. Mimochodem, zkoušejí se i rotační mikrochirurgické nástroje, které „očišťují" stěny velkých tepen jako hoblík. Jejich rozsáhlejší využití v srdeční chirurgii je jistě jen otázkou času...

Podle mnoha studií v tomto směru pomáhá např. užívání 1/2 tablety obyčejného aspirinu denně. Lékaři ovšem zase varují, že dlouhodobé snížení schopnosti tvořit krevní sraženiny zvyšuje poněkud riziko mozkového krvácení... Než začneme brát medikamenty, musíme se vždy poradit se zkušeným lékařem. Každý člověk je svébytná individualita. Co prospívá jednomu, nemusí bezezbytku prospívat druhému. Ono je to mnohdy poněkud relativní i s těmi lékařskými radami a doporučeními. Je dobré se s nimi seznámit, ale závěr ať si raději udělá každý sám pro sebe. Musím vám totž prozradit, že doktoři to dělají zrovna tak. Je zaznamenána příhoda, jejímž hrdinou není nikdo jiný než legendární kapacita českého vnitřního lékařství, slavný profeor Josef Thomayer. Přišel k němu jednou do ordinace jeho bývalý student, nyní venkovský lékař. Domníval se, že si ho pan profesor pamatuje, ani se řádně nepředstavil a hned si stěžoval na srdeční potíže. Thomayer ho vyšetřil a tvářil se ustaraně.

Jo, kamaráde, už se moc nepotěšíte... S bumbáním máte rozhodně konec. S holčičkama musíte taky přestat. A vůbec, ani byste se neměl moc pohybovat... Nemocný zesmutněl a pravil, že on, bohužel, musí jezdit celý den. Proč byste musel? Jste snad obchodní cestující? Něco podobného, děl smutný pacient. Já jsem totiž praktický lékař. Profesor na něj mrkl a povzbudivě ho plácl po rameně: Ale, kolegáčku, to jste měl říct hned! No tak tedy - po pacientech si jezdit můžete, ale rozumně! A nějakou tu lahvinku si taky smíte vypít. No a holčičku semhle tamhle, tu vám taky dovoluju! V této historce je pravděpodobně víc praktické a moudré životní filozofie než ve všech osvětových brožurkách světa.

Prof. MUDr. Pavel Jansa, DrSc.

avicenna-avicena-avicennum-avicenum
AVICENNUM®
avicenna avicena avicennum avicenum

29.10.04 - 22176x

Hodnocení

Líbí se Vám tento článek? [ANO/NE]

Tisk, email

Formát pro [tisk], pro [email].

Hledání

AVICENNA Revue

Kategorie

Poslední diskuse

  1. HEMEROIDY jsou "starou nemocí" 04.07.06 01:45
  2. Za všechno může estrogen ! 15.03.05 18:19

Poslední komentáře

  • Z. Machková: Dobrý den, zajímal by mě váš názor na spojitost hemeroidy a dlouhodobé kouření? Děkuji za vaše reakce....
  • Lucka: je mi 23let, zena, dneska na zachode kdyz jeme se chtela utrit jsem zjistlila, ze je zachod i voda cely...
  • Pavel Praha3: [112] Také zdravím a děkuji za typ.Bohužel už ani tento termín nestíhám,tak zkusím nějak přežít dovolenou.Momentálně je mi dobře a...
  • L.: [110] Zdravím, stejně jako píše Hanka 112, i já jsem veškerá vyšetření absolvovala v tomto senatoriu a mohu potvrdit, že...
  • Hanka: [106] Dobrý den, zdravím Pavla, z jeho příspěvků je vidět, jaký strach zažívá (což psychice moc nepřidá). Chápu ho, prošla...

Poslední články

  1. Za všechno může estrogen !
  2. Lasery v očním lékařství
  3. HEMEROIDY jsou "starou nemocí"
  4. V hlavní roli: Srdce

Nejlépe hodnocené

  1. HEMEROIDY jsou "starou nemocí" [984]
  2. Za všechno může estrogen ! [93]
  3. V hlavní roli: Srdce [32]
  4. Lasery v očním lékařství [23]

Nejčtenější

  1. HEMEROIDY jsou "starou nemocí" [114473x]
  2. Za všechno může estrogen ! [29219x]
  3. V hlavní roli: Srdce [22176x]
  4. Lasery v očním lékařství [10872x]

Příbuzné články

Hledám: V hlavní roli Srdce

Žádné příbuzné články.

Avicenna - Avicena

TOPlist -

TOPlist