Nadbytek bílkoviny ve stravě

bilkoviny

Bílkoviny potřebujeme k tvorbě nových tkání, k růstu a udržování a nápravě tkání stávajících. Bílkoviny jsou složité molekuly tvořené různými aminokyselinami.

Některé patří k základním živinám, jež si tělo není schopno vyrobit a musí je získat ze stravy. Nedostatek bílkovin má za následek zakrnění růstu a výrazné narušení schopnosti sebeléčby. V naší společnosti však nedostatek bílkovin prakticky neexistuje. Místo toho konzumuje většina lidí bílkovin příliš mnoho. I to může zdraví nepříznivě ovlivnit. Mnoho z nás získává bílkoviny z pochybných zdrojů.

Většina lidí bílkoviny získává ze živočišné stravy: masa, drůbeže, ryb, mléka a mléčných výrobků. Mezi rostlinné zdroje patří luštěniny, obiloviny a některé ořechy. Důležitým rozdílem mezi živočišnými a rostlinnými zdroji je to, že rostlinné jsou méně koncentrované. Bílkoviny v luštěninách jsou například rozředěny jedlými škroby a nestravitelnými vlákninami, takže porce bílkovin získaných z rostlinného zdroje odpovídající porci živočišné stravy musí být mnohem větší.

Pokud jíte více bílkovin, než vaše tělo na vytváření a nápravu tkání potřebuje, použije je organismus místo toho jako zdroj energie, jako palivo. Ale bílkoviny nejsou pro tělo palivem ideálním. Molekuly bílkovin jsou velké a složité a jejich zažívání a metabolismus tudíž vyžadují více práce než zažívání a metabolismus cukrů a tuků. Bílkoviny jsou proto palivem méně efektivním. Poměr práce k energii není tak výhodný jako u jiných živin.

Praktickým následkem toho je, že když jíte stravu s vysokým obsahem bílkovin, zažívací ústrojí musí hodně pracovat a pro léčení bývá k dispozici méně energie.

Bílkoviny jako palivo přinášejí ještě jeden problém: nespalují se čistě. Cukry a tuky, skládající se pouze z uhlíku, vodíku a kyslíku, se spalují na kysličník uhličitý a vodu. Bílkoviny obsahují dusík, který se v procesu metabolismu odbourává na vysoce toxické dusíkaté zbytky. Břemeno toho jak se s nimi vypořádat nesou játra, jež je zpracují na močovinu, jednoduchou sloučeninu, která je také vysoce toxická. Ledviny pak musí převzít úkol eliminace močoviny. Svazování funkce jater a ledvin tímto způsobem snižuje přínos těchto orgánů pro léčebný systém těla. Dusíkaté odpadní produkty metabolismu bílkovin mohou navíc také dráždit imunitní systém a zvyšovat riziko alergií a autoimunitních problémů, představujících narušení obranyschopnosti těla. To všechno jsou důvody, proč je lepší příliš mnoho bílkovin nekonzumovat. Chceme dát tělu dostatek energie pro růst, udržování a nápravu, ale ne tolik, aby se stala významným zdrojem metabolické energie.

Kdy je bílkovin příliš mnoho? K uspokojení minimálních požadavků průměrného dospělého člověka stačí pozoruhodně malé množství - asi šedesát gramů bílkovinné stravy denně. Hodně lidí v naší společnosti jí v každém jídle mnohem víc. Sto dvacet gramů je jistě víc než dost. Obecně: pokud sníte jedno bílkovinné jídlo denně - tedy jídlo s hlavním chodem upraveným z masa, drůbeže, ryb, vajíček nebo tofu - bude to asi dost.

Snažte se ostatní jídla připravovat z cukrů a zeleniny: smažená zelenina s rýží, řekněme, nebo těstoviny se zeleninou nebo salát a chleba. Snížením množství bílkovin se uvolní energie, zažívacímu systému a zvlášť játrům a ledvinám se ušetří práce navíc a imunitní systém se chrání před podrážděním.

Zdroj: Doktorka.cz