Co způsobuje přecitlivělost na potraviny?

Vědci se nemohou dohodnout, co je bezprostřední příčinou vzniku takové přecitlivělosti u člověka, který nikdy neměl podobné problémy. Zřejmě se nenajde jedna univerzální příčina, ale bude jich více, včetně:

Přísných diet Přísná a jednostranná dieta může zvýšit riziko vzniku přecitlivělosti. Pokud není naše strava dostatečně pestrá, může se naše- mu tělu nedostávat vitaminů, minerálních látek a dalších látek nezbytných pro činnost imunitního systému, výrobu životně důležitých enzymů a přírodních antihistaminik. Ačkoli nevíme přesně proč, tělo vykazuje mnohem větší sklon v přehnaným reakcím, když dostává chudou a jednotvárnou stravu - například velké množství pšeničných nebo mléčných produktů. Poškození vyváženosti střevní mikroflóry

Poruch v rovnováze kyselosti a zásaditosti
Někteří odborníci tvrdí, že narušení chemických poměrů v těle překyselením může vést k tomu, že si tělo vypěstuje přecitlivělost na určité potraviny. Záznamy z klinik potvrzují, že zvýšení podílu zásadotvorné potravy ve stravě může pomoci snížit negativní reakce na potraviny. Z tohoto důvodu je velmi významný dostatečný přísun zeleniny a ovoce pro zvýšení odolnosti organismu vůči alergenům. Důvodem je i to, že kyselinotvorné potraviny jsou mnohem hůře stravitelné než zásadotvorné, a tak se zvyšuje riziko, že se do krevního oběhu dostanou jen částečně rozštěpené proteiny. Dnes už existují důkazy, že špatně strávené proteiny se mohou stát klíčovým faktorem při vzniku potravní přecitlivělosti.

Nedostatku trávicích enzymů

Příliš velké propustnosti střevní stěny
Mnoho odborníků na výživu i lékařů se shoduje na tom, že řada alergií nebo přecitlivělostí může být vysvětlena příliš velkou propustností střevní stěny. Pokud je stěna střeva poškozena umožňuje průchod velkým a jen částečně stráveným časticím potravy, které se tak dostanou do krevního oběhu. Ve zdravém nepoškozeném střevě slouží stěna střeva jako citlivý filtr mezi vnitřkem střeva a krevním řečištěm. Tato bariéra je stavěna tak, aby přes ni nemohly projít nežádoucí látky, ale jen takové, které tělo potřebuje. Pokud je střevní stěna proděravělá nebo poškozená, mohou přes ní procházet i látky, které v krvi nemají co dělat. Tělo si neuvědomuje, že se jedná o příliš velké, nerozštěpené částice potravy a začne na ně reagovat jako na narušitele. Imunitní systém je přetížen. Do krve se dostávají chemické látky a toxiny, které způsobují chaos a vyvolávají příznaky, jako jsou bolesti hlavy, bolesti ve střevech, zadržování vody v těle, nadýmání, svalové křeče a otoky kloubů. Nejdůležitější ze všeho je odhalit a přestat jíst nebezpečné potraviny. Po dobu, než se střevo zahojí, je třeba přesně dodržovat dietu stanovenou lékařem. Dále je nutné dodat střevu potřebnou mikroflóru.

Špatného trávení proteinů

Častého vystavení působení potenciálních alergenů
Jedním z dalších důvodů zvýšené vnímavosti vůči některým potravinám může být i to, že náš systém se nedokáže vypořádat s nadměrným množstvím v nepřirozených podmínkách pěstovaných a různě geneticky upravovaných potravin a s mnoha chemickými přísadami, které jsou dnes běžnou součástí naší stravy. Špatná imunita + nadměrné vystavení alergenům = přetížení Někteří odborníci tvrdí, že snížená odolnost organismu spolu s neustálým vystavením působení velkého počtu potenciálních alergenů mohou být základním kamenem vzniku přecitlivělosti. To znamená, že se zvyšuje pravděpodobnost, že člověk přehnaně zareaguje na potravu chemické látky, prach a plyny obsažené ovzduší atd. Čím více je kolem nás potenciálních alergenů, tím pravděpodobněji dříve nebo později dojde ke vzniku takové reakce.

Nedostatku vitaminů, minerálních látek a živin

Předčasné odstavení kojenců
Někteří odborníci jsou přesvědčeni, že předčasné ukončení kojení nebo používaní výrobků na bázi kravského mléka místo mateřského mléka může vystavit zažívací systém kojence působení koncentrovaných živočišných proteinů dříve, než se s nimi dokáže vypořádat. To by mohlo vysvětlit tak vysoký nárůst přecitlivělých reakcí u dětí v předškolním věku. Dlouhá léta jsem pozorovala, že děti, které vyrostly na umělé stravě nebo byly předčasně odstaveny, se na rozdíl od dlouho kojených dětí potýkají s více problémy ohledně přecitlivělosti na potraviny a často trpí astmatem, ekzémy, sennou rýmou a trávicími potížemi. To neznamená, že všechny kojené děti jsou vůči alergiím nebo přecitlivělosti imunní, ale umělá strava neposkytuje tolik ochrany.