Zázračný doktor

Jednou z nejkontroverznějších postav středověkého lékařství byl jistý Theofrastus Bombastus Paracelsus z Hohenheimu, kterého zná svět spíše pod jménem PARACELSUS. Tento bouřlivák a podivín byl povstalcem a rebelem celým svým životem.

Měl drzost a odvahu vzepřít se i takovým duchům, jakými byli Galenos či Avicenna. Za takových okolností se není co divit, že se mu zejména od oficiální medicíny nedostalo ničeho jiného, než nenávisti, a dokonce i pronásledování. Pocházel z rodiny nepříliš úspěšného lékaře, byl od raného dětství veden k pozorování přírody. Proto dosáhl velkých úspěchů ve znalostech botaniky a chemie a byl jedním z prvních, kdo začal svým pacientům podávat z léčebných důvodů právě kovy a minerály. Studoval pečlivě staré alchymistické knihy a jakkoliv se nám to může jevit neuvěřitelné, měl úspěch, přestože svým pacientům často předepisoval preparáty, nad nimiž by se dnešním lékařům ježily vlasy na hlavě.

K následováníhodným vlastnostem tohoto zvláštního léčitele patřila neskonalá touha neustále se učit. Byl ochoten převzít od kohokoliv vše, co pokládal za upotřebitelné. Školskou oficiální medicínu upřímně nenáviděl a možná právě tato okolnost byla příčinou toho, že ve svých spisech popisoval své léčebné metody neúplně a že mnohé své poznatky dokonce zatajoval. Je zajímavé, že jeho věhlas nakonec přece jen způsobil, že v určité fázi své kariéry byl povolán do Basileje, aby na lékařské fakultě přednášel o svých revolučních metodách. Oficiální profesorský sbor však byl ochoten tolerovat jeho podivné myšlenky a zejména bouřlivou po váhu jenom dva roky. Ještě než fakultu opustil, za smíchu profesorů vyvěsil na vrata univerzity svůj program, v němž oznamoval, že se zpátečnickou vědou nechce mít nic společného.

Málo se ví, že Paracelsus - slavný středověký léčitel, působil i na Moravě. V roce 1537 léčil na zámku v Moravském Krumlově nejvyššího maršálka Království českého Jana III. z Lipé. I když jej zastihl ve stavu daleko horším, než očekával, nezalekl se. Upozornil Jana z Lipé, že celková sešlost a tělesná slabost se nedá odstranit léky, že se však napraví řádnou životosprávou, na níž nejvíc záleží. Připravil pak trojí víno, trojí mast a dal se do léčení. Jaká že byla jeho rada?

„Je třeba chodit spát v devět hodin a ráno nezůstávat na loži po šesté hodině. Po celý den se pak zaměstnávat procházkami, jízdou na koni nebo voze a vyhýbat se dlouhému odpolednímu spánku. Jíst jen o desáté a půl šesté večer, maso mladé, ne tučné, proto ne hovězí ani vepřové, bez koření, s výjimkou šafránu, skořice a květu muškátového ořechu a vše jen mírně soliti. K pití je nejlepší staré víno červené a bílé, ne silné. Řidčeji pivo. Také každých 14 dní potní lázeň a každý měsíc pouštěti žilou na zádech 2 baňky... Je známo, že Paracelsus na Moravském Krumlově nejen léčil, ale také diktoval své knihy.

Byl nesporně jedním z nejgeniálnějších léčitelů dávných století. Řídě se svým heslem „Vše je užitečné", putoval od vesnice k vesnici, od města k městu, až prošel „celým" tehdy známým světem obdařen pověstí zázračného lékaře.